Standard knírače
Malý knírač
Původ: Německo
Datum publikace a platnosti: 6. dubna 2000
Použití: společenský a doprovodný pes
Klasifikace FCI: skupina 2, pinčové a knírači, molosi, švýcarský
salašnický pes a jiná plemena
sekce 1, pinčové a knírači bez zkoušek
Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška
odpovídá přibližně délce trupu. Délka hlavy (od špičky nosu po tylní kost) odpovídá
polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).
Povaha: Jeho povahové vlastnosti odpovídají povaze středního
knírače a jsou vyjádřeny temperamentem a chováním malého psa. Chytrost,
nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného
společenského psa i hlídače a doprovodného psa, kterého lze chovat bez problémů
i v malém bytě.
Lebeční část: Lebka je mohutná, protáhlá, bez silně vystupujícího
týlního hrbolu. Hlava má odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a
probíhá paralelně se hřbetem nosu.
Stop či žlabinka je zvýrazněna obočím.
Obličejová část:
Nos: Čenich je dobře vyvinutý a trvale černý.
Morda je zakončena tupým klínem. Nosní hřbet je rovný.
Pysky jsou černé, pevné a hladce přiléhající k čelistem, koutky uzavřené.
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Nůžkový skus, dobře
uzavřený, chrup úplný (42 zubů podle zubní formule), silný a čistě bílý.
Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, přesto nesmí líce rušit hranatý tvar hlavy
s bradou.
Oči: Středně velké, oválné, dopředu směřující, tmavé, s živým výrazem;
oční víčka dobře přiléhající.
Uši: Klopené uši ve tvaru V, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené, vnitřní
okraje boltců přiléhají k lícím, jsou dopředu ke spánkům otočené, při čemž
horní linie sklopení nemá přesahovat horní linii lebky.
KRK
Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk přechází harmonicky v kohoutek.
Mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený, odpovídající mohutnosti psa. Kůže
na hrdle těsně přiléhá a je bez záhybů.
TĚLO
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší bod horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost
mezi posledním žeberním obloukem a kyčlí je krátká, čímž pes působí kompaktně.
Záď je lehce zaoblená, nenápadně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník je přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahající až po loket.
Předhrudí je tvořeno výrazným výběžkem hrudní kosti.
Spodní linie a břicho: Slabiny ne příliš vtažené, s dolní partií hrudníku
tvoří pěkně klenutou linii.
Ocas je přirozeně ponechaný.
KONČETINY
Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné
a nikoliv úzce postavené. Při pohledu ze strany rovné.
Plece:Lopatka přiléhá těsně k hrudnímu koši, oboustranně dobře
osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo a dobře
dozadu položená, vykazuje úhel s rovnovážnou linií asi 50o.
Paže dobře přiléhá k trupu, je silná a mohutně osvalená, svírá úhel s
lopatkou asi 95oaž 105o.
Loket je dobře přiléhající, ani vbočený ani vybočený.
Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté
a dobře osvalené.
Zápěstí: Mohutné, stabilní, jen nepatrně se odchylující od
struktury předloktí.
Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k
podložce, silné a lehce pérující.
Přednítlapky: Krátké a zaoblené, prsty navzájem pevně přiléhající a
klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.
Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu
zezadu rovnoběžné, nikoliv úzce postavené.
Stehno je přiměřeně dlouhé, široké a mohutně osvalené.
Koleno ani vbočené ani vybočené.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silný kloub
hlezenní.
Hlezno je výrazně úhlené, mohutné, stabilní, ani vbočené ani
vybočené.
Nárt je krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní tlapky: Prsty jsou krátké, klenuté a těsně přiléhající; drápy
krátké a černé.
Pohyb je pružný, elegantní, pružný, uvolněný a prostorný. Přední
končetiny vykračují pokud možno daleko dopředu, zadní končetiny poskytují -
daleko vykračující a pérující – požadovanou sílu pohybu psa. Přední končetina
jedné strany se pohybuje dopředu současně se zadní končetinou strany druhé.
Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.
KŮŽE
Srst:
Jakost srsti: Srst má být hrubá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté
podsady a ne příliš krátkých, tvrdých a k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou
hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné
posoudit jejich strukturu, ani rozježené ani vlnité. Srst na končetinách má
tendenci nebýt tak docela tvrdá. Na čele a uších je krátká. Jako typický znak
tvoří na mordě nepříliš měkký vous a zježené obočí, které lehce stíní oči.
Barva:
a) čistě černá s černou podsadou,
b) pepř a sůl,
c) černostříbřitá a
d) čistě bílá s bílou podsadou.
Pro pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín s
pravidelným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou
barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny
musí vykazovat výraz podtrhující tmavou masku, která má odpovídat a ladit s
daným barevným rázem. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách
jsou nežádoucí.
Pro černostříbřitý ráz jsou chovatelským cílem černé
pesíky s černou podsadou; bílé znaky nad očima, na lících, na na vousech, na
hrdle, na předhrudí dva oddělené trojúhelníky, na nadprstí předních končetin,
na tlapkách, na vnitřních stranách zadních končetin a na řiti. Čelo, týl a
vnější strana uší mají být černé jako pesíky na těle.
VELIKOST A VÁHA
Kohoutková výška: U psů a fen mezi 30 a 35 cm.
Váha: U psů a fen asi 4,5 až 7 kg.
Každá odchylka od shora uvedených bodů
musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo přesně vyjadřovat velikost
stupně odchylky.
*těžká nebo kulatá hlava,
*čelní vrásky,
*krátká, špičatá nebo úzká morda,
*klešťový skus,
*silně vystupující líce nebo jařmové kosti,
*nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši,
*světlé, příliš velké nebo kulaté oči,
*volná kůže na hrdle,
*lalok, úzká šíje,
*příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, kapří hřbet,
*spadající záď,
*k hlavě vychýlené nasazení ocasu,
*dlouhé tlapy, mimochod,
*příliš krátká, dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá nebo hedvábná srst, hnědá
podsada,
*u barvy pepř a sůl úhoří hřbet nebo černé sedlo,
neostře od sebe ohraničené prsní trojúhelníky u černostříbřitého rázu
*nedostatečná nebo nadměrná výška až o 1 cm.
Těžké vady
*těžká nebo lehká stavba těla na nízké nebo vysoké noze,
*vybočené lokty
*obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa),
*vybočené lokty,
*vbočená hlezna,
*strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin,
*příliš dlouhý bérec, příliš krátký nárt,
*bílá nebo skvrnitá srst u barevných rázů černý nebo pepř a sůl,
*skvrnitá srst u barevných rázů černostříbřitý a bílý,
*nedorostlý nebo přerostlý o více než 1 cm a méně než 2 cm,
Vyřazující vady
*vývojová odchylka každého druhu,
*vadný typ,
*vady skusu jako předkus, podkus, nepravidelný skus,
*hrubé vady v jednotlivých tělesných partiích, jako např. ve stavbě těla, srsti
a její barvě,
*bázlivé, agresivní, zlostné, nadměrně nedůvěřivé, nervózní chování,
*nedostatečná nebo nadměrná výška o více než 2 cm.
Varlata: Psi musí zřetelně vykazovat normálně vyvinutá varlata,
která se zcela nalézají v šourku.
Střední knírač
Standard
FCI čís.:
182
Původ: Německo
Použití:hlídací a doprovodný pes
Klasifikace FCIskupina 2: pinčové a knírači, molosi, bernský salašnický
pes a jiná plemena
sekce 1: pinčové a knírači bez zkoušek z výkonu
Krátký historický nástin: Původně byl knírač využíván v
jihoněmecké oblasti jako stájový pes, neboť se cítil zvlášť dobře ve
společnosti koní. Náruživě slídí po všech hlodavcích, aby je obratem zadávil,
za což mu již dávno lidé dali název "krysař". V době založení
PSK (Německý klub chovatelů pinčů a kníračů), tj. roku 1895, byl veden jako
"drsnosrstý pinč".
Všeobecná charakteristika: Je středně velký, mohutný, spíše
podsaditý než štíhlý, hrubosrstý.
Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška
zhruba odpovídá délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu až po týlní
hrbol) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).
Povaha: Typické povahové vlastnosti jsou živý temperament,
spojený s rozvážným klidem. Příznačný je jeho dobrácký charakter, hravost a
doslovná závislost na svém pánovi. Miluje děti, je nepodplatitelný, bdělý, a
přesto žádný uštěkanec. Vysoko vyvinuté smyslové orgány, chytrost, schopnost
výcviku, nebojácnost, vytrvalost a odolnost vůči povětrnostním podmínkám a
nemocím zařazují středního knírače k vynikajícím rodinným, hlídacím,
doprovodným psům, kteří mají i dobré schopnosti k výcviku.
HLAVA
Lebeční část: Je silná a protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního
hrbolu. Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a
probíhá souběžně se hřbetem nosu.
Stop neboli žlabinka je zvýrazňována obočím.
Obličejová část:
Nos: Čenich je dobře vyvinut, s velkými otvory a je trvale černý. Hřbet nosu
rovný.
Morda: Končí ve tvaru tupého klínu.
Pysky: Černé, pevné a hladce přiléhající k čelistím, koutek je
uzavřený.
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Chrup úplný (42 zubů podle
zubní formule), skus nůžkový, dobře uzavřený, zuby silně vyvinuté a čistě bílé.
Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, nesmí však s bradou narušovat hranatý tvar
hlavy
Oči: Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem; víčka
dobře přiléhající.
Uši: Sklopené, vysoko nasazené, ve tvaru V, vnitřní okraje boltců přiléhají k
hlavě, rovnoměrně nesené, dopředu směrem ke spánkům stočené, přičemž paralelní
zlomy boltců nemají přesahovat temeno.
KRK
Silná, svalnatá šíje je výrazně klenutá. Krk přechází harmonicky do kohoutku.
Je mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený a odpovídající vzrůstu psa. Kůže
na hrdle je napnutá a bez záhybů.
TĚLO
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší část horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká. Odstup od posledních žeberních
oblouků po kyčle je krátký, aby pes působil kompaktně.
Záď: Lehce zaoblená, nevýrazně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník: Přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahá až po loket.
Předhrudí je díky přední části kosti hrudní výrazně vyvinuté.
Břišní linie: Nepříliš vtažené slabiny tvoří se spodní částí hrudníku
pěkně vznosnou linii.
Ocas: Přirozeně ponechaný.
KONČETINY
Hrudní (přední): Jsou při pohledu zepředu silné, rovné a ne úzko
postavené.
Plece: Lopatka je pevně přilehlá k hrudníku, oboustranně dobře
osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo postavená
a dozadu dobře uložená, k vodorovné linii tvoří úhel asi 50o.
Paže: Dobře přilehlá k trupu, silná a osvalená, tvoří úhel s lopatkou asi 95o až 105o.
Loket: Dobře přiléhající, ani vybočený ani vbočený.
Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté
a dobře osvalené.
Zápěstí: Silné, stabilní, odlišující se jen nepatrně od
struktury předloktí.
Záprstí: Při pohledu zepředu je svislé, ze strany lehce šikmé k
podložce, silné a lehce pérující.
Tlapa: Je krátká a zaoblená, prsty pevně sevřené, nahoru klenuté (kočičí
tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.
Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany šikmo postavené, zezadu rovnoběžně
probíhající, ne úzko postavené.
Stehno:Přiměřeně dlouhé, široké a silně osvalené.
Koleno:Ani vbočené ani vybočené.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý,
přecházející do mohutného hlezna.
Hlezno: Je výrazně úhlené, silné, stabilní,
ani vbočené ani vybočené.
Nárt: Krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní tlapy: Krátké prsty, klenuté a sevřené;
drápy krátké a černé.
Pohyb: Pružný, elegantní, svižný, uvolnění a
prostorný. Přední končetiny vykračují pokud možno výrazně dopředu, zadní
končetiny poskytují vydatným a pružným pohybem žádoucí sílu k pohybu. Přední
končetina jedné
KŮŽE
Po celém těle těsně přiléhající.
Srst:
Vlastnosti: Srst má být hrubá, drátovitá a hustá. Sestává z husté
podsady a z tvrdých, k tělu přiléhajících a v žádném případě ne
příliš krátkých pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné
posoudit jejich strukturu, ani otevřené ani vlnité. Srst na nohách má tendenci
nebýt zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Typická je na mordě
nepříliš měkká brada a husté obočí, lehce zakrývající oči.
Barva srsti
a) čistě černá s černou podsadou,
b) pepř a sůl, u které je chovatelským cílem střední
tónování s rovnoměrně rozprostřeným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou
podsadou. Přípustné jsou odstíny od tmavě ocelové šedi po stříbrnou šeď.
Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz zdůrazňující tmavou masku, která
by k nim měla harmonicky ladit. Výrazně světlé znaky na hlavě, předhrudí a
končetinách jsou nežádoucí.
VELIKOST A VÁHA
Kohoutková výška: U psů i fen mezi 45 a 50 cm.
Váha: U psů i fen mezi 13 a 20 kg.
VADY
Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž
ohodnocení by mělo být v souladu se stupněm odchylky.
Pozoruhodné vady:
*v celku příliš malá nebo krátká hlava
*těžká nebo kulatá lebka,
*vrásky na
čele,
*krátká, špičatá nebo úzká morda,
*klešťový skus,
*silně vystupující líce nebo lícní kosti,
*světlé, příliš velké nebo kulaté oči,
*nízko nasazené nebo příliš dlouhé a různě nesené ušní
boltce
*volná kůže na krku,
*lalok, úzká šíje,
*příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, kapří hřbet,
*spadající záď, směrem k hlavě překlopené nasazení ocasu,
*dlouhé tlapy,
*mimochod,
*příliš krátká, příliš dlouhá, měkká, zvlněná, plstnatá, hedvábná, bílá nebo
strakatá srst nebo jiné barevné přimíseniny,
*hnědá podsada,
*u zbarvení pepř a sůl: úhoří hřbet nebo černé sedlo,
*o 1 cm přerostlý nebo nedorostlý,
Těžké vady:
*těžká nebo lehká, nízkonohá nebo vysokonohá stavba těla,
*vybočené lokty,
*strmé nebo sudovité zadní končetiny,
*vbočená hlezna
*přerostlý nebo nedorostlý o více než 1 cm a méně než 3 cm,
*obrácený pohlavní výraz (např. výraz psa u feny),
Vylučující vady:
*Deformace všeho druhu.
*vadný typ,
*vady skusu jako předkus, podkus, nepravidelný skus,
*hrubé vady v jednotlivých oblastech jako např. ve stavbě těla, v srsti a jejím
zbarvení,
*bázlivé,agresivní, zlostné, přehnaně nedůvěřivé, nervózní chování,
*přerostlý nebo nedorostlý o více než 3 cm.
Varlata: psi musí vykazovat zřetelná, normálně vyvinutá varlata,
která jsou zcela v šourku.
Velký knírač
Standard
FCI čís.:
181
Původ: Německo
Datum platnosti: 6. dubna 2000
Použití: pracovní a doprovodný pes
Klasifikace FCI: skupina 2: pinčové a knírači, molosové, švýcarský
salašnický pes a jiná plemena
sekce 1: pinčové a knírači se zkouškou z výkonu.
Krátký historický nástin: Původně byl velký knírač používán v jižním
Německu jako nadháněč dobytka. Na přelomu století zjistili cílevědomí
chovatelé, že je to výkonný pes se skvělými charakterovými vlastnostmi. Od roku
1913 je vedena plemenná kniha, roku 1925 byl uznán jako služební pes.
Všeobecná charakteristika: Velký, silný, spíše podsaditý než
štíhlý, hrubá srst; zvětšený, silný obraz středního knírače. Odolný a bojovný
pes, vzbuzující svým zjevem respekt.
Významné proporce: Kvadratická stavba, přičemž kohoutková výška odpovídá
přibližně délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu po týlní hrbol)
odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku k nasazení ocasu).
Povaha: Typickými povahovými rysy jsou dobromyslnost, vyrovnaná
povaha a neúplatná věrnost svému pánovi. Má vysoce vyvinuté smyslové orgány,
chytrost, učenlivost, sílu, vytrvalost, rychlost a odolnost vůči nepřízni
počasí a nemocím. Díky svým vrozeným obranným schopnostem se nejlépe hodí jako
doprovodný, sportovní, pracovní a služební pes.
HLAVA
Lebka je silná, protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu.
Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, probíhá bez vrásek a
rovnoběžně se hřbetem nosu.
Stop neboli žlabinka je zvýrazněna obočím.
Obličejová část:
Nos: Čenich je dobře vyvinut, s velkými otvory a je trvale černý. Hřbet nosu
je rovný.
Morda: Je zakončena jako tupý klín.
Pysky: Jsou černé, pevné a těsně přilehlé k čelistem. Koutek
je uzavřený.
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Chrup je úplný (42 zubů
podle zubní formule), silně vyvinutý, dobře uzavřený a čistě bílý. Žvýkací
svaly jsou mohutně vyvinuté, výrazné líce však nesmí i s bradou rušit hranatý
tvar hlavy.
Oči: Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem.
Víčka dobře přiléhá.
Uši:Klopené, vysoko nasazené, tvaru V, vnitřní okraje boltců přiléhají k
lícím, stejnoměrně nesené, dopředu ve směru spánků vytočené, přičemž
stejnoměrné překlopení boltců nemá přesahovat temeno.
KRK
Silná, svalnatá
šíje je nahoru elegantně klenutá. Krk přechází harmonicky do kohoutku. Silně
nasazený, štíhlý, ušlechtile nesený a odpovídající mohutnosti psa. Kůže na
hrdle je napnutá a bez záhybů.
TĚLO
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší část horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra:Krátká,silná a hluboká.Vzdálenost od
žeberního oblouku ke kyčlím je krátká, takže pes působí kompaktně.
Záď: Lehce zaoblená, neznatelně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník: Přiměřeně široký, na průřezu oválný, dosahuje k loktu.
Předhrudí je díky přední části hrudní kosti výrazně vyvinuté.
Břišní linie: Nepříliš vtažené slabiny, tvoří se spodní částí hrudníku
pěkně probíhající linii.
Ocas: Přirozeně ponechaný.
KONČETINY
Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné
a ne úzko postavené. Předloktí při pohledu ze strany jsou rovná.
Plece: Lopatka je pevně přilehlá k hrudníku, oboustranně dobře
osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo postavená
a dobře dozadu uložená, k vodorovné linii vytváří úhel asi 50o.
Paže dobře k trupu přilehlá, silná a osvalená, tvoří s lopatkou úhel asi 95
až 105o.
Loket je přiléhající, ani vybočený ani vbočený.
Předloktí: Při pohledu ze všech stran je zcela rovné, silně úhlené
a dobře osvalené.
Zápěstí: Je silné, stabilní, jen neznatelně se odchyluje od struktury
předloktí.
Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce,
silné a lehce pérující.
Přední tlapy: Krátké a zaoblené, prsty k sobě těsně přiléhají a jsou
klenuté (kočičí tlapa), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.
Pánevní (zadní): Ze strany šikmo postavené, zezadu rovnoběžně
probíhající, ne úzko postavené.
Stehno:Přiměřeně dlouhé, široké a silně osvalené.
Koleno: Nesměřuje ani dovnitř ani ven.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející do silného
hlezna.
Hlezno: Výrazně úhlené, silné, stabilní, ani vbočené ani
vybočené.
Pohyb: Pružný, elegantní, svižný, uvolněný a prostorný. Přední
končetiny vykračují pokud možno výrazně dopředu, zadní končetiny poskytují
vydatným a pružným pohybem žádoucí sílu k pohybu. Přední končetina jedné strany
je posunována dopředu současně se zadní končetinou druhé strany. Hřbet, vazy a
klouby jsou pevné.
KŮŽE
Těsně přiléhá po celém těle.
Srst:
Vlastnosti: Srst má být drátovitě tvrdá a hustá. Sestává z husté
podsady a v žádném případě z nepříliš krátkých, tvrdých, k tělu přilehajících
pesíků. Pesíky jsou drsné, dostatečně dlouhé, aby bylo možno posoudit
strukturu, ani otevřené, ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt
zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Jako typické znamení se tvoří na
mordě nepříliš měkká brada a rozježené obočí, které lehce překrývá oči.
Barva srsti:
a) čistě černá s černou podsadou a
b) pepř a sůl, pro kterou je chovatelským cílem střední
tónování s pravidelně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou
podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou
šeď. Všechny barevné odstíny musí mít odpovídající tmavou masku, která k nim má
harmonicky ladit. Zřetelně světlé znakynahlavě, předhrudí a končetinách jsou
nežádoucí.
VÝŠKA A VÁHA
Kohoutková výška je u psů a fen mezi 60 a 70 cm.
Váha je u psů a fen mezi 30 a 42 kg.
VADY
Na každou odchylku od předcházejících bodů musí být nahlíženo jako na vadu,
jejíž hodnocení by mělo být ve správném poměru ke stupni odchylky.
Pozoruhodné vady
* těžká nebo kulatá lebka,
* celkově příliš malá nebo příliš
krátká hlava,
* vrásky na čele,
* krátká, špičatá nebo úzká morda,
* klešťový skus,
* nízko nasazené nebo příliš dlouhé,
rozdílně nesené uši,
* světlé, příliš velké nebo příliš
malé oči,
* silně vystupující líce a lícní kosti,
* volná kůže na hrdle,
* lalok, úzká šíje,
* příliš dlouhý, klenutý nebo měkký
hřbet,
* kapří hřbet,
* spadající záď,
* k hlavě vychýlené nasazení ocasu,
* dlouhé tlapy,
* příliš krátká nebo dlouhá, měkká,
vlnitá, zplstnatělá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst nebo jiné barevné
příměsi,
* hnědá podsada,
* u zbarvení pepř a sůl úhoří hřbet
nebo černé sedlo,
* 1 cm pod dolní nebo přes horní
hranici výšky
*mimochod.
Těžké vady
* těžkopádná nebo lehká, nízko nebo
vysokonohá stavba těla,
* vybočené lokty,
* vbočené hlezna,
* strmý nebo sudovitý postoj zadních
končetin,
* zadních končetin,
* více než 1 cm a méně než 3 cm pod
dolní nebo přes horní hranici výšky,
* obrácený pohlavní výraz (např. fena
s výrazem psa).
Vylučující vady
* jakékoliv znetvoření,
* vadný typ,
* vady skusu: předkus, podkus,
nepravidelný skus,
* hrubé vady jednotlivých tělesných
krajin, jak např. vady stavby těla, srsti a její barvy,
* plachost, agresivita, zlomyslnost,
přehnaná nedůvěřivost, nervosita,
* více než 3 cm pod dolní nebo přes
horní hranici výšky.